Byt, nebo dům?

Nejlepší investice je investice do bydlení. Stará a známá pravda dostává v poslední době velmi ostré kontury. Zatímco dříve (tedy před rokem 1990) bylo na první pohled bytů nedostatek, dnes je nabídka převeliká. Investorské firmy stavějí obytné domy na zelené louce a čekají, kdo si byty v nich pronajme. Jiné firmy stavějí rodinné domy a rovněž čekají na svého zákazníka. Realitní kanceláře nám nabízejí k pronájmu byty velké i malé. A přesto je veliká skupina lidí, kteří naříkají, že nemají kde bydlet. Háček, nebo lépe hák, je v ceně.

V dobách dávno minulých se naše země v porovnání se západními sousedy často holedbala, že máme jedno z nejnižších nájemných. Byla to pravda, jejíž druhý konec byl v zastarávajícím a chátrajícím bytovém fondu. Masivní výstavba panelových domů, sídlišť i celých velkých obytných celků toto chátrání poněkud snižovala. Ti, kdo pamatují, si jistě vzpomenou na šedé činžovní domy z let třicátých, ale i padesátých, do jejichž údržby se neinvestovalo a podle toho vypadaly zvenku a často i uvnitř.

Všechno bylo navíc trochu jinak. Energie k vytápění byly levné a zdály se být nevyčerpatelné. Místa bylo dost, bylo levné a patřilo nám všem. Stavělo se na zelených loukách, protože to bylo snazší, než udržovat stávající domy. I prognózy toho, jak budeme v budoucnu žít, byly jiné. Počítalo se s levnou hromadnou dopravou, aut mělo být v daleké budoucnosti na 1000 obyvatel tuším jen 200.

Stát bydlení podporoval. Družstevní bytová výstavba, ať již svépomocí, nebo dodavatelsky, sice budoucí uživatele značně zatížila, ale vzhledem k rozložení úvěrů na výstavbu a k levnosti výstavby, která u panelových domů byla opakovanou stavební výrobou, nebylo zatížení nijak dramatické.

Odvážnější a trochu movitější stavěli i rodinné domky. Ano domky, neboť obytná plocha neměla přesáhnout 120 m2. Když byl tento rozměr překročen, měl „stát“ právo do domku nastěhovat nájemníka. Samozřejmě za nájemné, které bylo v porovnání s vloženou investicí naprosto směšné. Na výstavbu řadových domků byly navíc mnohé výhody.

A nestavělo se nijak draho. Jenomže často nebylo z čeho, neboť někdy byly cihly a nebyl cement, potom naopak, problém bylo vápno, obklady, dlažby….Řemeslník určoval kdy, mnohdy jak a za kolik se bude dům stavět.

Pro mnohé byla ta doba velice idylická.

Pak se změnila doba a bydlení se stalo zbožím. Zbožím, jako každé jiné. Stát výši nájemného ve státních a obecních bytech reguluje. Činí tak i v domech jež byly zprivatizovány nebo vráceny majitelům a byty obývají původní nájemníci. Regulace nájemného ale nebude trvat dlouho. Dojde k tomu, že náklady na bydlení dosáhnou 25 a více procent z příjmů rodiny, jak je to běžné všude ve světě.
Proto nejlepší investice je investice do bydlení.

Byt, nebo dům?
Položte tu otázku dvěma mladým lidem, jejichž rodiče mají zdravé názory a průměrné příjmy. Vysmějí se vám. Samozřejmě že byt. Třeba malý, ale aby byl jejich.

V této odpovědi vidím první realistický krok. Malý, znamená levný. Levný v zařizování, údržbě, nájmu, nárocích na topení… . Malý pro začátek. S motivací, že budou chtít jednou větší. Budou jej potřebovat. Ale na samém začátku potřebují především bydlet. Sami.

Zažil jsem před pětatřiceti lety ten krásný okamžik, kdy jsme se s dvěma dětmi, po čtyřech letech bydlení u rodičů, přestěhovali do svého bytu. Družstevního. Dvougarsoniery s umakartovým jádrem v panelovém domě. Celková plocha 36 m2. Žili jsme tam společně 11 let a dodnes na ten čas vzpomínáme rádi. Byli jsme mladí a bydleli ve svém. Pak jsme se stěhovali do většího.

Všude na světě jsou lidé, které ani nenapadne snít o svém vlastním domě. Jsou spokojení v bytě. Ať již nájemním, nebo vlastním. Domy s byty se stavějí obvykle ve městech, kde je větší možnost práce. Lidé jsou tu anonymnější, znají jen pár sousedů. Blízko je obvykle zdravotní zařízení, nákupní středisko, hromadná doprava, kultura… Nemusejí se starat o topení, odpadky, odklízení sněhu. Platí nájem. A to nemluvím o nájemních bytech, do jejichž nájmu patří lednice, pračka, kuchyňská linka. Stačí zaplatit a je o vše postaráno. Včetně oprav. Byt se také zařizuje snadněji než dům, protože konfekční nábytek se orientuje především na bytové vybavení.

Byt lze, na rozdíl od domu, snadno vyměnit. Znamená to lepší možnost stěhovat se za prací. Řečeno krátce, byt je a napříště bude zboží, jehož hodnotu vyjadřuje velikost, poloha, vybavení, dostupnost obslužných zařízení… Je to zboží pro mnohé nepochybně drahé, ale nezbytné.

Byt je investice na celý život. Za velmi pěkný, obecní (tedy s dosud regulovaným nájemným) dvoupokojový byt v Praze, se v dnešní době platí 2500,- Kč nájemného měsíčně. To je za rok 30 tisíc a za deset let 300 tisíc. Přesto za tyto peníze není dost dobře možné dům provozovat. Proto jej nájemníkům obec obvykle nabízí k prodeji do osobního vlastnictví. Částka potřebná k nákupu se u takového bytu pohybuje v řádu 500 až 600 tisíc Kč. To je hodně peněz, ale uvážíme-li, že po zrušení regulace se nájmy zvýší v násobku minimálně 1,5x, je to částka, která představuje nájemné za 13 let. Ano, bydlení je investice na celý život.

Jsou lidé, jejichž životním snem je vlastní dům. Vlastní dům poskytuje soukromí, prostor, zahradu a má obvykle plot, který ohraničuje vlastní pozemek.

Pro mnohé je dům nezbytností. Jeho součástí mohou být výrobní nebo provozní prostory. Pokoje, kde bydlí pracovní návštěvy. Pracovnu, atelier, garáž…

Vlastní dům může mít nespočet podob. Takových, které mu dáme.

Dům je nemovitost. Ve slovenštině je pro dům slovo nehnutelnosť, což považuji za ještě lepší vyjádření. Vlastní dům je totiž břemeno. Musí v něm být voda, elektřina, telefon, mnohdy bezpečnostní zajištění. Uklízení sněhu a zahrada je vaším problémem. Když cokoli přestane fungovat, je to vaše starost.

Navíc je vlastní dům velká počáteční investice.

Přes všechna tato vážná varování byli, jsou a budou lidé, pro které je vlastní dům splněním snu.

Říká se, že muž by měl zplodit syna, zasadit strom a postavit dům. Na rozdíl od některých dnešních mladých lidí si nemyslím, že to všechno bylo dříve snazší. Tedy splnění toho posledního úkolu. Neboť vytvořit domov je tím nejdůležitějším, co můžeme sobě a svým potomkům dát. A sníte-li o domově ve vlastním domě, je na vás, zdali si sen vyplníte. Stojí to za úsilí, námahu a odříkání. Věřte mi, vím to. Svůj dům jsem si postavil teprve, když mi bylo 58 let a stálo to za to.

Byt, nebo dům? Nemyslím si, že tato otázka je položena správně. Snad by měla cenu před 20 nebo 30 lety. Dnešní svět je jiný, otevřený. Lidé mohou cestovat za poznáním, za zkušenostmi. Za nějaký čas i za prací. Ale většina se po několika letech vrací domů.

Nemyslím si, že by dnešní mladý člověk toužil po vlastním domu, ale touží po domově. Nejdříve je učí životu rodiče, pak škola a nakonec sám život. A stále se mohou rozhodovat.

Přes všechno co jsem napsal tvrdím, že nejlepší investice je investice do bydlení. Na každém je, aby se rozhodl jak.
Vždyť geniální Diogenes bydlel v sudu.

(BG)

zpět

Doporučujeme

Kvalitní bazény Mountfield pro každou zahradu:

www.tipnavylet.cz
>mnoho tipů na krásné výlety

Poctivé inzertní noviny,
které fungují

Tvorba www stránek
a kvalitní webhosting

usb.golemgroup.cz
> flash disky, MP3 přehrávače

Personální inzerce, pracovní server

Poslat odkaz


Desig & code by GOLEM GROUP. Power by Infotip.cz - informační a vyhledávací server. Copyright © 2008 - 2018 GOLEM GROUP