Krb? Sporák? Nebo raději kachlová kamna?

Oheň provázel člověka doslova na každém kroku. Až do nedávna. Teprve s vynálezem elektrického proudu a všech vymožeností s ním spojených bylo ohniště odsunuto stranou jako něco špinavého, co do lidské blízkosti nepatří. Ale v dnešní přemodernizované hektické době se najednou lidé podvědomě vrací zpět. A v ohni znovu hledají a nacházejí zdroj tepla, ochránce i neocenitelného pomocníka při výrobě nejvybranějších kulinářských specialit.
Naštěstí nám dnešní doba nabízí mnohem více možností a svobod seberealizace, s čímž přichází i čas příjemna a plnění si vlastních přání. Jedním z nich je také topidlo s ohništěm na dřevo. A nyní je třeba se velice dobře zamyslet. Co já to vlastně chci? Co od topidla očekávám? Převážná většina lidí bezmyšlenkově řekne „ krb“. Dobře, budiž tedy krb. Co umí a co nám nabízí?

KRB
Klasický krb je chápán jako otevřené ohniště, architektonicky včleněné do interiéru obytné místnosti. Většinou zaujímá výsadní postavení proti sedací soupravě, aby na oheň bylo pěkně vidět. Dobře (odborně) postavený krb nekouří, dobře hoří a ve směru jeho „zrcadla“ příjemně topí. Je možno jej využívat i pro grilování či přímé opékání potravin.
Při volbě topidla je však nutné sám sebe vyzpovídat, jak jej budu využívat. Aby vám krb dával to, co od něho očekáváte, je třeba se o něj i náležitě starat a topit v něm. Je smutné mít doma krb, nemít čas a v mnohém případě ani energii si v něm rozdělat oheň. Kolikrát za rok si průměrný, zaměstnáním vytížený občan naší republiky udělá čas na posezení u krbu? Na Vánoce, na Silvestra, o narozeninách a možná ještě tak dvakrát, třikrát, když přijde vzácná návštěva. Po celou zbývající dobu se bohužel často stává sebelepší krb jen místem, ve kterém se hromadí staré noviny a jiné spalitelné odpadky. Tímto se estetická funkce krbu dostává do úplně jiného, nepříznivého světla. Přihlédneme-li ještě k tepelné účinnosti, která se pohybuje okolo 10 - 12 %, je klasický krb vhodný do místností vytopených jiným zdrojem tepla, a navíc určených pouze k posezení u krbu.

Dalším, mnohdy uvažovaným topidlem je sporák.

SPORÁK
Sporák je většinou kachlové topidlo konstruované pro vaření opatřené plotnou a troubou na pečení, popřípadě ještě měděncem nebo kamnovcem na ohřev vody. Má relativně malé ohniště, díky němuž může kuchařka snadno regulovat teplotu na plátech či v troubě. Dno ohniště je vybaveno roštem, jenž umožňuje používat rozličné druhy topiva. Popel vzniklý topením propadává roštem do popelníku, který je možno čistě popelníkovými dvířky vyjmout a vynést. Vaření na kachlovém sporáku vyžaduje jistou zručnost. Ale taková husička právě pečená v troubě, navíc když člověk oklepe sníh, roztává u rozehřátých kachlů a cítí tu neodolatelnou vůni smíšenou s vůní hořícího dříví, to se nedá nijak ani ničím nahradit. Tepelná účinnost tohoto topidla je dosti vysoká - okolo 50 - 60 %, ale má velice malou akumulační schopnost a jeho hlavní funkcí je vařit a ne topit.

Posledním zástupcem domácích stavěných topidel jsou kachlová kamna.

KACHLOVÁ KAMNA
Kachlová kamna na rozdíl od sporáku slouží k vytápění místnosti. Bohužel jen málo lidí dnes ví o jejich mnoha kladných vlastnostech. Zatímco mimo naši socialistickou skořápku letěl čas a vývoj dále, u nás pojem kachlová kamna zamrzl někde na urputném boji s uhlím ze sklepa a potom zase s popelem ven... Právě ke kachlovým kamnům dlužíme mnoho vysvětlit. Každopádně se v nich dnes už dávno netopí uhlím, ale dřívím. Mají obrovskou účinnost (až 85 %) a kupodivu nemají rošt. Proč, na to se zeptejte vašeho odborného kamnáře. Co taková kamna umí, je vyprávění na několik hodin. Ale stručně. Rozdělují se do tří základních skupin.

1) lehká
- jsou kamna, která mají za úkol v krátkém čase vytopit určitý prostor. Mají omezenou akumulační schopnost (zhruba na 1 - 5 hodin), ale veliký výkon na malé ploše. Proto jsou vhodná do chat, chalup či jiných objektů využívaných pouze krátkodobě.

2) středně těžká
- se používají jako alternativní zdroj tepla v domech s centrálním topením pro přechodová období (jaro, podzim), kdy se ještě nevyplatí roztápět kotel, ale už (nebo ještě) je zima. Jejich akumulační doba se pohybuje okolo 10 - 15 hodin. Je to topení pohotové a velice levné.

3) těžká
- ta se kupodivu používají jako hlavní zdroj tepla pro celý dům nebo pro jeho významnou obytnou část, převážně v horských alpských oblastech, ale i u nás na Šumavě či v Krkonoších. Jejich tepelná akumulace je zhruba 24 - 48 hodin, mnohdy i více. Přitom je spotřeba dřeva minimální. Příkladem uvedu rodinný dům na Kvildě na Šumavě. Denní dávka je 12 kg suchého smrkového či borového dřeva. Toto shoří během hodiny a víc se o kamna nemusíte do dalšího dne starat. Kamna nepotřebují znovu přiložit, ale ještě pořád hřejí. Provozní teplota jejich pláště se pohybuje od 50 °C do 65 °C, tedy relativně nízko, ale to nahradí jejich velikost. Takováto kamna jsou vždy dominantou místnosti. Jejich část je mnohdy funkčně propojena s interiérem – slouží jako opěradlo lavice či se na nich dá sedět, někdy i ležet. A zdaleka se již nemusí podobat předpotopním honzovským pecím. Dnešní moderní pojetí zároveň s využitím špičkových kachlářských výrobků umožňuje těžkým kamnům, aby se staly srdcem nově stavěného rodinného domu či supermoderní vily.

Pro správnou funkci jakéhokoliv topidla, krbem počínaje a těžkými kachlovými kamny konče, je třeba ovládat veliké umění - kamnařinu. Kamnář musí umět spočítat tepelné ztráty místností či objektů. Musí umět posoudit statiku nosných konstrukcí, kvalitu komína, musí znát kamnářskou latinu. Jak velké ohniště, jak dlouhé a široké tahy, jak vysoký komín, co s vedlejšími místnostmi, případně s místnostmi o patro či o dvě výš. A spoustu dalších a dalších vědomostí. Teprve na základě precizní analýzy tepelné potřeby a výpočtu je možno dospět k závěru, jak mají být kamna veliká (jakou mají mít plochu), kolik mají vážit, jaké mají mít tahy a kolik se v nich stopí dřeva. Správně navržená a postavená kamna nepustí do komína ani trochu tepla, které by mohlo zůstat v místnosti. Dále je kamnář architektem. Musí na základě svých zkušeností a znalostí vytvořit se svým klientem takový návrh díla, který mu bude po všech stránkách vyhovovat. Tedy nejen levně a dobře topit, ale musí to být architektonický prvek vašeho domova. Kachlová kamna jsou investicí na celý život (tedy podstatně závažnější a mnohdy i dražší, než například koupě automobilu). Proto je třeba jejich stavbu dokonale a v klidu rozvážit a do posledního detailu promyslet. Jejich životnost může být 25, 50 nebo i 100 let. Proto se vyplatí na jejich realizaci nespěchat, nechat vše řádně vyzrát a promyslet více alternativ. Dnes je běžné, že si jednotlivé firmy za projekt kamen nechají platit, ale nedivme se. Jak již bylo výše uvedeno, dobře navrhnout kamna obnáší mnoho znalostí, zkušeností i času. Proto je nutno se vždy obracet jen na odborníky. Kamnářských firem je v naší republice relativně dost. Byl založen Cech kamnářů České republiky, který sdružuje okolo stovky odborných firem. Všechny navzájem spolupracují na zvýšení kvality a úrovně tohoto krásného „hřejivého“ řemesla.

Takže - jaké topidlo si do svého domu pořídíte?

zpět

Doporučujeme

Kvalitní bazény Mountfield pro každou zahradu:

www.tipnavylet.cz
>mnoho tipů na krásné výlety

Poctivé inzertní noviny,
které fungují

Tvorba www stránek
a kvalitní webhosting

usb.golemgroup.cz
> flash disky, MP3 přehrávače

Personální inzerce, pracovní server

Poslat odkaz


Desig & code by GOLEM GROUP. Power by Infotip.cz - informační a vyhledávací server. Copyright © 2008 - 2017 GOLEM GROUP