Lidová architektura východních Čech - od minulosti k současnosti

Utváření měst, obcí a osad sídelní krajiny ve východočeské labské kotlině, v podhůřích a horách, které ji lemují, představuje více než tisíciletý vývoj. Při pokusu naznačit jeho základní charakteristiku se musíme vrátit do raného středověku (7. - 12. století). V tomto období bylo osídlení stabilizováno a postupně se opíralo o soustavy hradištˇ a prvních hradů. Nejstarší slovanská sídla ve východních Čechách ležela ve středním Polabí a na dolních tocích Cidliny, Metuje a Chrudimky. Do 10. století pronikalo sporadické osídlení na Královéhradecko a Jaroměřsko do Jičínské pahorkatiny. V 11. století se sídelní síť zahušťovala a v podhůřích dosahovala do nadmořských výšek kolem 400 m.

Tehdejší sídlo sestávalo z rozvolněného shluku několika chýší či dvorců poblíž vodotečí a pramenišť, předrománské svatyně i románské chrámy stály opodál nebo na samotách. Ve 13. století docházelo k soustřeďování těchto obydlí do pevnějších útvarů kolem vrcholně středověkých jader, ke kterým po roce 1240 patřily gotické kostely a sídla drobných feudálů – tvrze. Současně (a mnohde i dříve) takto formovaly své poddanské vsi kláštery, a to zejména v místech určených ke správě určitého území – újezdu.

V tomto období vznikaly nejčastěji dva základní typy vsí: návesní (kolem větší oválné nebo i trojúhelníkové plochy) a ulicové (podél komunikace). Větší obdélníková prostranství, s gotickým kostelem při jednom z rohů této plochy, si vyžadovala sídla s úlohou správních a obchodních středisek. Vzorem jim byla královská města Hradec Králové, Dvůr Králové nad Labem, Chrudim, Nový Bydžov, Polička, Vysoké Mýto a Trutnov. Některá správní střediska ztratila v dalším období svoji funkci a jejich založená náměstí zůstala návsí (např. Bojanov a Městec na Chrudimsku).

Vyšší polohy s výjimkou okrajových horských pásem a částí Českomoravské vrchoviny osídlovali kolonisté – zemědělci – do 13. století. Během dalšího století postoupila kolonizace i do horských oblastí mimo hřebenů. Mezi první osídlence patřili horníci, šmelcíři a uhlíři na Trutnovsku, u Vrchlabí a v Černém dole. Sem do Krkonoš, podobně jako do Orlických hor a na Vysočinu, je následovali lesáci, skláři, případně horníci a zpracovatelé barevných kovů. Pokud byli kolonisty rolníci, lokátoři pro ně zakládali lesní návesní vsi a lesní lánové vsi. První typ s návsí se vyznačuje založením na rovnější ploše s prameništi uprostřed obdělatelných pozemků, vodoteč zůstala stranou. Pro druhý typ kolonizačních vsí vybírali zakladatelé mírně zahloubená údolí, většinou potoční. Táhlý vnitřní prostor úvalu zůstal jako veřejné místo – „plac“. Obvod tohoto placu lemovaly jednotlivé usedlosti, goticky situované štítem do veřejného prostranství. Od každé usedlosti byl vyměřen táhlý pozemek až na hranici katastru nebo po obecní les či pastvinu, pokrývající ostatní neobdělatelné pozemky. Obecní plac s pastvinou propojoval společný průhon. V nepravidelných shlucích, jako tzv. hromadná ves, vyrůstaly osady pracovníků při železárnách a sklárnách (např. Svobodné Hamry na Chrudimsku, Skelné Hutě v Krkonoších, později Hamernice na Rychnovsku nebo Pec na Poličsku).

V 16. století vznikaly nové vesničky nejen kolem zmíněných výroben, ale i při nových panských dvorech, při léčivých pramenech a na pasekách obecních lesů v Železných horách. Vykácené pláně krkonošských lesů dávaly možnost sezónní pastvy. K ustájení dobytka a koz stavěli horalé boudy, později využívané k ubytování putujících a turistů. Intenzivní těžba dřeva v nejvyšších místech Českomoravské vrchoviny mezi Hlinskem a Poličkou, podobně jako v Orlických horách, způsobila vznik rozsáhlých pasek. Zde byly zakládány do konce 17. století pasekářské vsi složené převážně z rozptýlených menších dvorců (Pastvisko, Paseky, Martinice, Františky).

Od 2. poloviny 17. století jsou i východní Čechy ve znamení barokizace, kterou do krajiny vnášejí stavby kaplí a kostelů, často poutních, křížové cesty, lovecké zámečky a honosná panská sídla.

Po vyhnání z měst přišlo do městeček a vsí židovské obyvatelstvo, po roce 1727 soustředěné do svérázných židovských uliček a enkláv, doplněných synagogou, židovskou školou a hřbitovem daleko za obcí.

Během 18. století, zejména pak po doporučení rakouského ekonoma Raaba v roce 1777, zakládali poddaní na panské, obecní a církevní půdě další vesničky (např. Nová Sídla a Václavky na Litomyšlsku, Velkolánské, Trávník a Ráby na Pardubicku, Familie na Svratecku).

Mnohé osady vznikly z rozčleněných budov zrušených panských dvorů (např. Ovčín, Filipov a Zalíbené na Hlinecku). Pro 18. a další století je také charakteristický značný přírůstek obydlí drobných rolníků a bezzemků. Jejich chalupy jsou typické tím, že zaplňovaly převážně středy lesních lánových vsí, někde zaplnily i náves, jejíž funkce pak zanikla. Mnohde tyto drobné chalupy vytvořily novou místní část, často na rušených místech nebo pastvinách.

V 18. století byla postavena první sídliště pro zaměstnance soustředěných manufaktur (např. Potštejn, Seč – obojí textilní výroba), dolů (např. Lukavice) a později prvních továren, do zavedení páry v polovině 19. století stavěných mimo města.

Tvář naší sídelní krajiny na přelomu 18. a 19. století protnuly velkolepě trasované císařské silnice, od poloviny 19. století intenzivně doplňované sítí místních silnic. Od roku 1845 patří do stavebního vývoje naší oblasti také železnice, přinášející s sebou nejen objekty tratí a nádraží, ale i stovky služebních domků rozesetých podle železnice jako samoty.

Do 20. století vstoupily východní Čechy se zřetelně vykrystalizovanou sítí sídel a komunikací v malebném prostředí téměř ustálených ploch zemědělské a lesní půdy i vodních hladin.

(LŠ)

zpět

Doporučujeme

Kvalitní bazény Mountfield pro každou zahradu:

www.tipnavylet.cz
>mnoho tipů na krásné výlety

Poctivé inzertní noviny,
které fungují

Tvorba www stránek
a kvalitní webhosting

usb.golemgroup.cz
> flash disky, MP3 přehrávače

Personální inzerce, pracovní server

Poslat odkaz


Desig & code by GOLEM GROUP. Power by Infotip.cz - informační a vyhledávací server. Copyright © 2008 - 2017 GOLEM GROUP