Pasivní domy

Česká republika zažívá v posledním desetiletí nebývalý stavební boom. Sídla jsou obklopena satelity rodinných domů, na nezastavěných pozemcích ve městech rostou nové bytové domy. Příkladů realizované nízkoenergetické výstavby nebo přímo objektů s využitím prvků pasivních domů je však velmi málo. Převládají domy, které splňují minimální požadované normové hodnoty na tepelné izolace, ale již ne doporučené, natož nízkoenergetické standardy. Často jsou domy vybavovány klasickou a předimenzovanou otopnou soustavou, jejich architektonické řešení nerespektuje principy využití slunečních zisků atd. Přestože postupně dochází ke zlepšení situace, naskýtá se otázka, zda byl tento stavební rozmach správně využit z pohledu požadavků na výrazné snižování spotřeby energií, které nás v nepříliš vzdálené budoucnosti čeká. A bude se týkat především bydlení, vždyť podíl spotřeby domácností na celkové energetické potřebě je u nás až 45%, z toho spotřeba tepla na vytápění tvoří přibližně dvě třetiny.

Definice pasivního domu

Řešení pro budoucnost existuje Spočívá v lepším využívání současných znalostí o výstavbě nízkoenergetických, ale i pasívních domů. Definice pasivního domu je již mezi veřejností poměrně známa. Jedná se o dům, jehož energetická potřeba na vytápění nepřesahuje 15 kWh/m2.rok vytápěné plochy a jehož další energetické potřeby jsou maximálně optimalizované využitím alternativních zdrojů a energeticky úsporných spotřebičů. 

 Přínosy

Výhody bydlení v pasivním domě stojí za to připomínat. V první řadě jsou to minimální náklady na vytápění domu. Při podlahové ploše domu 120 m2 je roční spotřeba tepla na vytápění do 1800 kWh. To je několikanásobně méně, než u domu postaveného „pouze“ podle požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2, která stanovuje základní požadavky na tepelně technické vlastnosti budov. A nejde jen o úspory energií. Zdravé bydlení a pasivní dům patří neodmyslitelně k sobě.  Nicméně právě zde se projevuje nedostatek informací a z toho plynoucí určitá nedůvěra, která se týká provozu vzduchotechnických systémů. Řízená výměna vzduchu má však zásadní výhody. Kromě využití rekuperace tepla je to schopnost filtrovat přiváděný vzduch, tedy zbavovat jej prachu i alergenů. Toho se běžným a populárním větráním okny nikdy nedosáhne. Velký důraz je dále kladen na komfort bydlení. To spočívá především v udržování stálého mikroklimatu v domě, ať už v zimě nebo v létě s využitím prvků inteligentního řízení energetických systémů budovy.  

 Jak vypadá stavební řešení?

Návrh pasivního domu začíná zvážením možností stavebního pozemku. Parcela by měla být orientována k jihu a umožňovat takové umístění domu v parcele, kdy nebude dům zastíněn jinou zástavbou a to především v zimě. Zde mají velký význam urbanistické plány zón, v rámci kterých jsou dané zastavovací podmínky parcely. Již zde začínají problémy, kdy urbanistou předepsané zastavovací čáry, výška zástavby a tvar střech často nevytvářejí optimální podmínky pro umístění pasivního domu.

 

Architektonické řešení pasivních domů může být opravdu různorodé a určitá setrvačnost představ o jednotném vzhledu pasivních domů s plochou střechou a předstupujícím prvkem balkónů na jižní straně je spíše vázána na příklady uváděné v minulosti. Dispoziční řešení má však vždy určitá pravidla a vychází z potřeby orientace obytných místností na osluněnou stranu budovy, naopak chodby, schodiště nebo technické místnosti jsou situovány k severu.

 

Volba stavebních materiálů pro pasivní dům není omezena. Pro konstrukční systém lze využít prakticky jakékoli materiály. Navrhují se takové, které při malé tloušťce nosného zdiva mají dostatečnou únosnost, například betonové bloky, vápenopískové nebo nosné pálené cihly. Tyto stěny se pak zateplují izolantem v dostatečně velké  tloušťce ať už na bázi polystyrénu nebo minerální vlny.

Velké využití u pasivní výstavby mají konstrukční systémy ze dřeva. Jednoznačná výhoda dřeva spočívá ve spojení dobrých konstrukčních, tak i jeho tepelně izolačních vlastností. Dřevostavby dále umožňují širší využití přírodních recyklovatelných stavebních materiálů, jako jsou například desky vyráběné z dřevěných odpadů, izolace z ovčí vlny, materiály z konopí, slámy apod. Potřebám dostatečné tepelné izolace je samozřejmě přizpůsobena i konstrukce podlahy a střechy pasivního domu a vzhledem k potřebě zamezit jakýmkoli nežádoucím únikům tepla do popředí vystupuje nutnost správného vyřešení a eliminace vlivu tepelných mostů v napojení různých stavebních konstrukcí.

Velký důraz je kladen na vzduchotěsnost stavby a to v souvislosti s řízeným větráním. To znamená, že intenzita výměny vzduchu při rozdílu tlaků 50 Pa nesmí být větší než 0,6 / hod. To je poměrně obtížné zajistit u dřevostaveb, kde to musí být řešeno parotěsnými foliemi, nebo OSB deskami s utěsněním spár. Vzduchotěsnost provedené stavby je potřeba ověřit měřením.

Požadavky na tepelné izolace jsou samozřejmě jiné než normové. Doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí jsou již publikované v mnoha odborných materiálech, obecně se jedná o hodnoty U 0,15 až 0,1 W/m2.K pro plášť budovy, u oken a dveřních výplní je hodnota U méně než 0,8 W/m2.K.

Vzhledem k velké ploše prosklených ploch orientovaných na jih je při návrhu stavebního řešení důležitá rozvaha o způsobu chlazení v létě. U pasivních domů je to řešeno především stavebními prvky – zastíněním oken přesahy střechy nebo jinými konstrukcemi, vnějšími žaluziemi apod.

 Jaké je  technologické vybavení pasivních domů?

Výrazný rozdíl mezi běžným domem a pasivním je v technologických systémech. Základním prvkem otopné a zároveň klimatizační soustavy pasivního domu je řízené větrání s rekuperací. Přiváděný čerstvý vzduch může být veden zemním výměníkem tepla. Stálá teplota v zemi zajišťuje v zimě předehřátí a v létě naopak zchlazení přiváděného vzduchu. V rekuperačním výměníku je přiváděný vzduch ohříván předáním tepla z odpadního vzduchu. To znamená, že objekt je namísto topné soustavy s klasickými otopnými tělesy vybaven vzduchotechnickým rozvodem. Tepelný výkon vzduchového výměníku má svá omezení, proto je nutno v chladných dnech přiváděný vzduch předehřívat. To lze zajistit v přechodném období solárním ohřevem. S tím souvisí využití alternativních zdrojů. Solární kolektory jsou navrhovány především pro nemalé úspory při ohřevu teplé užitkové vody. Přebytek takto získaného tepla uchovaný v integrovaném zásobníku tepla je pak využíván pro dohřev přiváděného vzduchu.

 

Je nutné další topení nebo záložní kotel? Při kvalitním návrhu to již nemusí být nutné. Při malé tepelné ztrátě domu postačí po většinu roku pasivní tepelné zisky. Ty jsou jednak vnější - zde se nejvýznamněji uplatní tepelné zisky okny, které mají pro dům zcela nový význam, čemuž odpovídá jejich zasklení a technické řešení rámů.  Veliký význam ale mají i zisky vnitřní. Zdrojem tepla v domě jsou především jeho obyvatelé, domácí spotřebiče, osvětlení apod.   

  Rady na závěr:

Zájem o stavbu pasivních domů je především ve skupině malých investorů, stavebníků rodinných domů. V ČR jsou již desítky realizovaných objektů, kde lze čerpat zkušenosti. Jedná se například o soubor 13 pasivních rodinných domů v Koberovech v Českém ráji, jehož součástí bude informační centrum. Dalším příkladem může být středisko ekologické výchovy Sluňákov Horka u Olomouce, kde se již jedná o větší objekt ve standardu blížícím se pasivnímu domu. Ten je příklad toho, že principy pasivní výstavby lze využít i u velkých objektů, jako jsou bytové domy, administrativní budovy apod. A nejedná se pouze o novostavby, potenciál pro využití poznatků a technologií pasivní výstavby u rekonstrukcí je obrovský, panelové domy nevyjímaje.

 Potenciální investor může získat informace v některém z poradenských středisek Sítě center pasivního domu (www.pasivnidomy.cz/sit-center-pasivniho-domu/), která sdružuje poradenská střediska, architekty a další odborníky na pasivní výstavbu. Jedním z těchto poradenských středisek, které poskytuje zájemcům bezplatné a nezávislé poradenství nejen v oblasti pasivních domů, je i občanské sdružení Energy Centre České Budějovice (www.eccb.cz). Se svým dotazem se můžete na ECČB obrátit buď osobně, nebo telefonicky na č. 387 312 580, popř. e-mailem na adresu eccb@eccb.cz. 

Výstavba pasivního domu není v podmínkách současného českého stavebnictví zcela jednoduchá. Vyžaduje především kvalitní projekt, na kterém se bude podílet více specialistů se zkušenostmi v tomto oboru. Je uváděno, že u nás již působí několik desítek architektonických kanceláří se zkušenostmi z nízkoenergetické výstavby. Kvalita projektu má významný vliv na náklady stavby. Obava z neúměrného navýšení stavebních nákladů je častým důvodem, proč řada stavebníků od prvotního záměru výstavby pasivního domu ustoupí. Obecné srovnání nákladů výstavby je poměrně obtížné, ne-li nemožné, ale postavit dům s nízkou spotřebou energie nemusí znamenat, že to bude drahý dům. Negativní roli zde hraje spíše téměř žádný výběr specializovaných stavebních firem a v důsledku velké poptávky po stavebních pracích i nemotivující konkurenční prostředí. Z pohledu očekávaného vývoje světové energetiky a cen je již však nyní jisté, že investice do kvalitní stavby se v budoucnu bude vyplácet.

   

Autor článku: Ing. Jiří Veselý, energetický poradce ECČB

zpět

Doporučujeme

Kvalitní bazény Mountfield pro každou zahradu:

www.tipnavylet.cz
>mnoho tipů na krásné výlety

Poctivé inzertní noviny,
které fungují

Tvorba www stránek
a kvalitní webhosting

usb.golemgroup.cz
> flash disky, MP3 přehrávače

Personální inzerce, pracovní server

Poslat odkaz


Desig & code by GOLEM GROUP. Power by Infotip.cz - informační a vyhledávací server. Copyright © 2008 - 2017 GOLEM GROUP