SKLÁŘSTVÍ NA VYSOČINĚ

Počátky sklářství na Vysočině sahají až do 14.století, ale první zmínky o něm jsou až ze 16. století. Sklárny byly na Brušovci, Cikháji, Fryšavě, Českém a Moravském Herálci, Křižánkách, Lubné, Milovech, Svratouchu, Vříšti, Na Posekanci a jinde.

Důvodem jejich zániku byla koncem 19. století malá přizpůsobivost novým trendům. Přispěla k němu také nemožnost dopravy hnědého uhlí po železnici na Vysočinu a špatné spojení zdejších skláren se světem. Od 60. let vznikalo nové centrum sklářství v okolí Světlé nad Sázavou. Roku 1882 postavila novou sklárnu sotva dva kilometry od nádraží společnost J. Schreiber a synové, kterou vybavila generátorem na zplyňování hnědého uhlí. Další sklárny vznikaly Rudolfově údolí, Dodroníně, Úsobí, Františkodole, Antonínově Dole, Tasicích a jinde. Specializovaly se na foukané i broušené výrobky z čirého i barevného a barevně přejímaného sodnodraselného skla, později také z olovnatého křišťálu. Před 1. světovou válkou dosahovala pozoruhodných výsledků např. sklárna v Dobroníně. Pro pražský umělecký spolek Artěl relizovala návrhy arch. Josefa Rosipala a dalších výtvarníků. Po znárodnění průmyslu (1945) vznikly nejdříve Spojené sklárny a brusírny Bohemia n.p. se sídlem v Havlíčkově Brodě. K 1. lednu 1950 se spojily národní podniky Sklárny a brusírny Bohemia se sídlem v Josefodole a se závody v Tasicích, Františkodole, Mariadole, Smrčné Huti, Úsobí, Studenci a Pavlově a Dobronínskými sklárnami se sídlem v Dobroníně a dalšími závody. K 1. lednu 1953 se podniky spojily ve sklárny Bohemia n.p. Josefodol. Menší provozy byly zrušeny. V roce 1965 se n.p. Bohemia spojil s Poděbradskými sklárnami n.p. Poděbrady. Na Vysočinu vrátil sklářskou výrobu sklářský mistr a podnikatel Emanuel Beránek (1899-1973), rodák z Krucemburku. Vyučil se v Berndorfu, po 1. světové válce se usadil v Polevsku na Novoborsku.  Před obsazením pohraničí odešel z Polevska a usadil se ve Škrdlovicích, kde spolu se svými dvěma bratry v říjnu 1940 postavil malou sklářskou pec. Po 2. světové válce chtěl výrobu přenést do Nového Boru, ale ministerstvo průmyslu nesouhlasilo. V říjnu 1945 sklárna nebyla pro svoji malou výrobní kapacitu jako jediná v ČSR znárodněná. V roce 1948 však znárodnění neušla, a protože o ni žádný větší podnik neměl zájem, hrozilo jí zaniknutí. Zachránil ji energický zásah kulturních pracovníků. V roce 1952 se jí ujalo Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV) jako speciální, na rukodělné zpracování skla zaměřené pracoviště.  K 1. lednu 1958 přešla sklárna pod Ústředí uměleckých řemesel(ÚUŘ). Začleněním pod ÚUŘ sklárna získala ojedinělé postavení mezi českými sklárnami. Úspěch českého skla na XI. trienale v Miláně 1957 a přípravy na Světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu, přivedly do Škrdlovic žáky prof. Kaplického z Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze. Někteří se pak stali jejími spolupracovníky.

                                                                        Autor: Jaroslav Svoboda

zpět

Doporučujeme

Kvalitní bazény Mountfield pro každou zahradu:

www.tipnavylet.cz
>mnoho tipů na krásné výlety

Poctivé inzertní noviny,
které fungují

Tvorba www stránek
a kvalitní webhosting

usb.golemgroup.cz
> flash disky, MP3 přehrávače

Personální inzerce, pracovní server

Poslat odkaz


Desig & code by GOLEM GROUP. Power by Infotip.cz - informační a vyhledávací server. Copyright © 2008 - 2017 GOLEM GROUP